CÍL MISE:

 
 Jádrem projektu PUMR-B je zkoumání raného vývoje ječmene jarního (Hordeum vulgare L.) v prostředí mikrogravitace na palubě ISS. Cílem je získat klíčové poznatky pro vývoj Bio-Regenerativních Systémů Podpory Života (BLSS), ve kterých budou rostliny zásobovat astronauty potravou, kyslíkem a recyklovat vodu. Experiment porovná růst standardní a stresově adaptované odrůdy ječmene. Vědci se zaměří na molekulární a fyziologické změny v kořenech, apikálním meristému a fotosynteticky aktivních orgánech pomocí pokročilých „omikových“ metod. Znalosti získané z tohoto stresového prostředí pomohou i na Zemi při šlechtění odrůd odolných vůči suchu a horku.

Průběh experimentu:

Samotný experiment trvá 12 dnů a probíhá v Experimentálním modulu umístěném v zařízení ICF na ISS. Modul obsahuje speciální Jednotku pro pěstování a fenotypování ve vesmíru (SGPU), která pojme až 50 zrn ječmene a je vybavena RGB kamerami a elektrochemickými senzory TETRIS pro monitorování růstu, klíčení a parametrů substrátu. Po manuální aktivaci astronautem jsou data průběžně odesílána na Zemi; na konci mise jsou biologické vzorky manuálně fixovány pro návrat a detailní analýzu.

Věda a užitečné zatížení:

Bioreaktor (SGPU): speciálně navržený automatizovaný bioreaktor pro pěstování rostlin v kontrolovaných podmínkách.

Dvojité moduly: růstový modul (výhonky) a kořenový modul.

Sběr dat: senzory a dvě RGB kamery pro dálkové sledování růstu (fenotypování) a sledování prostředí kořenů (pH, soli, H₂O₂).

Minimální zásah posádky: navržen tak, aby během 12denního experimentu vyžadoval minimální pozornost posádky ISS.

Přínosy experimentu:

Přínosy pro vesmír: Získané poznatky pomohou při „výběru vesmírných obilovin“ a vývoji BLSS. Výzkum se konkrétně zaměřuje na fotosyntézu a mechanismy stresu/obrany rostlin v mikrogravitaci.

Přínosy pro Zemi: Identifikace neznámých molekulárních a metabolických drah zapojených do reakcí na stres v mikrogravitaci. Tyto poznatky mohou vést k vývoji nových, odolnějších odrůd ječmene pro Zemi postiženou klimatickými změnami (sucho, vysoké teploty).

Partnerství: 

Na projektu spolupracuje Český institut výzkumu a pokročilých technologií Univerzity Palackého (CATRIN) a společnost S.A.B. Aerospace s.r.o.